Novinky

Praktický průvodce spropitným. V Americe si připlatíte, Japonci zase tuzér nečekají

Uplatňování spropitného je otázkou zvyku a kultury a přesná pravidla bontonu v otázce jeho (ne)placení neexistují. Jsou země, kde obsluze způsobíte drobnými navíc mírně řečeno rozpaky (Japonsko), v jiných je zase poměrně tučné procento z objednávky již započteno v ceně (USA) a jinde pár mincí doslova otvírá nejen dveře, ale i srdce místních (Bulharsko). 

Nejprve trochu teorie. Dobrovolná částka, kterou věnujeme obsluze jako výraz poděkování, byla už aktuální v dobách francouzského krále Ludvíka XIV., když v Paříži vznikaly první restaurace. Dýško, delší tvar je diškrece, se pravděpodobně odvozuje od německého Diskretion, což znamená zachování důvěrných informací v tajnosti, diskrétnosti. Ještě starší význam z latinského discretus značí rozdělený, zdvořilý. Další z hovorových výrazů, tringelt, pochází z němčiny (Trinkgeld čili peníze na pití). Pro islámský svět, rozšířený na Blízkém východě, v jižní Asii a severní Africe, existuje termín bakšiš, který se od spropitného liší zejména tím, že se nutně nevydává jen za určitou protislužbu, ale taky na prosbu poutníků a sociálně potřebných. Pamatujte si, že rozdávání bakšiše muslimové berou jako samozřejmost!

Selský rozum

Obecně můžeme říct, že deseti procenty z ceny nikde nic nepokazíte. Ovšem budete-li se službami navýsost spokojení, můžete dát i víc. Hlavně se řiďte selským rozumem: pokud místní lidé tuzér nedávají, nemusíte ani vy. Stejně obslouží-li vás se zpožděním, neochotně nebo jídlo bylo studené, zaplaťte jen požadovanou sumu, případně neplaťte vůbec a jídlo vraťte. Naopak pomůže-li vám s nasazením a úsměvem hotelový poslíček s těžkými kufry, nerozmýšlejte se a sáhněte do peněženky. Odměnu za své služby očekávají i pokojské, kosmetičky, taxikáři, golfoví nosiči, zkrátka všichni ti, jimž spropitné tvoří významnou část příjmů. Nejvýrazněji se to projevuje ve Spojených státech.

V Česku je spropitné považováno za zcela běžnou věc a jeho neposkytnutí v mnoha případech odmění obsluha nakvašeným výrazem. Zvykli jsme si celkovou částku za konzumaci zaokrouhlovat nahoru už při placení, a to bez ohledu na to, zda jsme si jídlo vychutnali a jestli jsme spokojeni. V cizině je to jiné, často vám číšník vrátí do posledního haléře a teprve pak očekává nějaké spropitné.


Tuzéra kreditkou

Platíte-li v restauraci kreditkou a navýšíte-li konečnou sumu o spropitné, majitel není povinný diškreci obsluze dát. Platí to u nás i v cizině. Pokud tedy chcete platit kartou, zeptejte se číšníka, jestli dostávají od vedoucího spropitné. Obsluha vám sama taktně naznačí nejvhodnější postup. Jestliže se nechcete ptát, vysázejte spropitné v hotovosti.

EVROPSKÉ ZEMĚ

• CHORVATSKO

Za dobré čevabčiči je slušné dát 10 až 15% dýško a v lepších chorvatských restauracích ho číšníci vyloženě očekávají. Cenu taxíku je dobré zaokrouhlit na nejbližší částku. A hotelový personál je vděčný za jakoukoliv minci.

• ŘECKO

Dýškem se tam hodnotí pozornost obsluhy a může být deseti až dvacetiprocentní, přičemž horní hranice značí zákazníkovu nejvyšší spokojenost. V menších podnicích, jako jsou bistra, se však počítá pouze s drobnými. V taverně přidejte za lahodnou retsinu ne víc než jedno euro. V taxících je jízdné zaokrouhlováno již samotnými řidiči.

• SLOVENSKO

O tom, zda a v jaké výši zákazník odmění slovenskou obsluhu, je pouze na jeho rozhodnutí. Takže pokud vám halušky, kapustnica nebo ovčí sýry chutnaly, klidně to dejte najevo.

• RAKOUSKO

Obvykle se tam zaokrouhluje jako u nás, samozřejmě neurazíte ani desetiprocentním dýškem. Taxikáři přidejte deset procent, hoteloví portýři očekávají jedno euro.

• NĚMECKO

U našich západních sousedů není tringeld vyžadován. Většinou se však očekává ve výši 5 až 10 %, pokojská může dostat euro za den, portýr euro za kufr. Popíjí-li zákazník drahá vína, může být tuzér menší.

• ITÁLIE

Na velké spropitné čili „manciu“ si nepotrpí v Itálii, ale personál s ním počítá. Pohybuje se do 10 procent, můžete se zde ale potkat s rozdílem ceny při objednání na baru a u stolu, kde si personál obvykle naúčtuje víc. Spropitné nepředpokládají v žádném z rodinných podniků, kde můžete lasagne, špagety nebo tiramisu nejen vychvalovat do nebes, ale také přidat majitelům pár euro. Takže zase platí, jste-li spokojení, neváhejte sáhnout pro odměnu.

• FRANCIE

V zemi galského kohouta se obvykle platí deset až patnáct procent, není-li „pourboir“  za vynikající francouzský quiche nebo boeuf bourguignon už v ceně. Na tácku se nechává něco i pro barovou obsluhu. Personál hotelů nic neočekává, pokojské můžete dát pár drobných, záleží jen na vás. Mírně nahoru se zaokrouhluje cena za taxi.

• ŠPANĚLSKO

„Propina“ se pohybuje kolem 5 až 10 %. Částka se nezaokrouhluje nahoru, nýbrž si necháte vrátit přesnou částku a drobné pak zanecháte na tácku s účtem. Dávejte si velký pozor na to, abyste nezaokrouhlili nahoru jen symbolicky. Například když si v tapas baru pochutnáte na sušené šunce nebo sýru manchego a budete mít útratu 19,80 eur, tak je opravdu hodně nezdvořilé nechat pouze 20 centů. Raději přidejte ještě dvě eura.

• PORTUGALSKO

Postačí dýško pod 10 procent z celkové částky, které se nechá na tácku s účtem až po zaplacení. Za neslušné se považuje, když zákazník sám zaokrouhlí danou částku. I tady směšně malé spropitné působí jako urážka. Deset procent očekávají i taxikáři, zato v hotelech se s tuzérem nepočítá. V den odjezdu můžete zanechat pár mincí pokojské.

• POLSKO

Pokud není „napiwek“ již zahrnut v ceně (6 až 10%) a jste spokojení s jídlem i
atmosférou, číšník jistě ocení spropitné ve výši 5 až 10 %.

• BULHARSKO

Spropitné není povinné, avšak bývá běžné v restauracích, a to ve výši kolem 10 %.

• MAĎARSKO

K ceně za dobrý guláš nebo perkelt připočítejte deset až dvacet procent, spropitné se platí rovněž při využití holičství a kadeřnictví, při jízdě taxíkem apod.

• ANGLIE

U ostrovních sousedů bývá v restauracích dýško zahrnuto přímo v ceně („service charge“) nebo se počítá obvyklých 10 % z celkové částky. V pubu drobné nebudete potřebovat, naopak v barech uděláte obsluze radost pár drobnými. V hotelu dejte nosiči alespoň libru.

• BELGIE A HOLANDSKO

V obou zemích není tringeld vyžadován, ale za dobré služby pár centů obsluhu potěší.

• SKANDINÁVIE

Na severu Evropy se spropitné nedává vůbec, jelikož ho Skandinávci započítávají do celkové ceny poskytnutých služeb. Ve Finsku můžete, ale nemusíte, nechat na stole pár drobných.

Arabský svět: Bakšiš kam se podíváš

V Turecku a arabských zemích můžete mít pocit, že chtějí „baksheesh“ snad za všechno. Bakšiš (v překladu dar) je symbolem poděkování za mnoho služeb a je nutné s ním počítat. Běžně se mu nevyhne ani ten, kdo nechce, místní totiž bez bakšiše často nedokončí, co mají, i když jim byla předem zaplacena domluvená částka. Je totiž nutným doplňkem k tamním minimálním platům. Samozřejmě, že ho nemusíte dávat vždy, kdy si o něj někdo řekne. Snadno se vám totiž stane, že se na vás obrátí umolousaný chlapec s tím, že vám hlídal batoh, který jste měli na zádech.

• TUNISKO

Jako symbol poděkování funguje kromě peněz třeba drobný dárek ve formě zapalovače, pro děti třeba školní potřeby jako tužky, pastelky notýsky. Pokojské, pokud chcete, dejte dolar nebo euro zásadně na začátku pobytu!

• EGYPT

Spropitné se zemi faraonů nedává v restauracích, tak jak jsou Evropané zvyklí. Do ceny třeba chutného falafelu nebo kofty vám bude rovnou započtena 12% přirážka, coby dýško pro obsluhu. Je dobré mít v kapse připravených vždy několik drobných, abyste mohli odměnit pracovníka hotelu, který vám pomohl s kufrem, ale třeba i ochotného Egypťana, který vás vyfotografoval.

• TURECKO

V turecké restauraci představuje dýško podstatnou část příjmu obsluhy. Pohybuje se v normální restauraci 5 až 10 %, v dražší 10 až 15 %. Hoteloví nosiči dostávají jeden dolar za zavazadlo, pokojské dolar za den. Také recepční očekávají odměnu za své služby, zvláště při vašem delším pobytu. Taxikářům se částka zaokrouhluje nahoru. Místní průvodci či organizátoři výletů mohou dostat až 10 dolarů navíc.

Za oceánem

• SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ

V USA je tuzér neboli „tip“ absolutní nutností, a to v hodnotě až do 20 procent. Právě ze spropitného se tam odvíjí platy obsluhy, a pokud nenecháte číšníkovi nebo servírce nic navíc, může si to vzít velmi osobně. I zde je však spropitné projevem poděkování za kvalitu služeb. Pokud nejste spokojeni, můžete svůj příspěvek snížit. V těchto případech je však vhodné před uhrazením účtu informovat vedoucího o vašich výhradách. Pokud kdekoliv v restauraci uvidíte nápis „autograt“, tak je poplatek pro obsluhu již započítán v konečné ceně. Pokojské dejte alespoň dolar denně, nosiči pak jeden až dva dolary za každý kufr, který vám nese.

• JAPONSKO A ČÍNA

Zcela opačně je spropitné vnímáno v těchto vzdálených zemích. Personál jím můžete mimo turistická centra nanejvýš urazit, a proto si nechejte raději vše vrátit do posledního drobáku. Peníze navíc jsou však běžné pro tamní průvodce. Ovšem diskrétně.

• AUSTRÁLIE

Na druhé straně zeměkoule je to přesně jako u nás: placenou částku stačí přátelsky zaokrouhlit nahoru.
Závěrem je třeba zopakovat, že i tam, kde není spropitné vyžadováno, za dobře odvedené služby potěší. A to třeba i prodejce, který vám schoval ta nejkrásnější jablka.

Archiv novinek

FOOD – evropský program pro kvalitní a vyvážené stravování zaměstnanců během pracovního dne.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace